
Jaké to je být v roli přistěhovalce
Dost často se mě ptáte, jestli jsme tady už nějak pocítili, že jsme přistěhovalci. Jestli nám dal někdo najevo, že sem nepatříme. Jestli to má nějaký dopad na naši práci atd. Doufám, že najdete své odpovědi v tomto článku.
[the_ad_group id=“57″]
Když otevřeme pusu, tak každej díky našemu akcentu pozná, že nejsme místní. Většinou nám říkají: „Oooh, I love your accent!“ A hned následuje otázka odkud jsme. Když řekneme Česká republika, tak jsou dvě možnosti. Buď neví, kde to je anebo nám začnou vykládat, že v Česku byli v Praze a že byli naprosto unešeni naši architekturou atd. Nikdy by mě nenapadlo o nich říct, že jsou hloupí, když neví, kde se nachází Česko. Jsme přeci jen malá zemička a ruku na srdce – kdo z nás ví, kde a jaký státy se v USA nachází. Takže by mě opravdu nikdy nenapadlo se za to na ně zlobit.
Druhá věc je ta, že v západním světě je Česko braný jako východ samozřejmě s nechvalnou pověstí. Češi jsou bohužel, především v Evropě, známí tím, že kradou. Ještě teď se cítím trapně, když jsme byli v Paříži v obchodě se suvenýry a někdo nás slyšel promluvit česky, tak celou tu dobu nám stáli za zadkem, abychom něco neukradli. Za tuhle pověst si může Česko bohužel samo, díky tomu jak se lidi chovají.
V západním světě je Česko braný jako východ a samozřejmě s nechvalnou pověstí.
Ostatně přes to všechno se nám zatím do teď nestalo, že by nám tady dal někdo najevo, že sem nepatříme nebo něco podobnýho. Právě že naopak. Když řekneme, že jsme se přistěhovali, tak nás vítají, ať se nám tady líbí a jsme tu šťastni. Jo tyhle dvě věty vám řekne prodavačka v obchodě mezi tím, než vám namarkuje zboží. Když někomu řekneme, že jsme v Česku všechno prodali a přestěhovali se sem, kde začínáme téměř od nuly, tak nás začnou hrozně obdivovat, ale tak upřímně, že nás to vždycky hrozně potěší.
Když jim převyprávíme náš příběh, dostává se nám velkýho obdivu a často nás titulují jako „nice people“. Pro nás je to vždycky hrozně příjemný a cítíme se tady opravdu dobře, necítíme se tady nijak navíc. Prostě jako doma. 🙂
Dokonce se nás jeden známý ptal, proč sem nepřivedeme i rodinu, že jsou rádi za takový lidi, jako jsme my. Což pro nás byla opravdu pocta. Ach jo, kdyby to bylo tak jednoduchý. 😀 Co se týče našich zákazníků, tak opět jsme nikdy nepocítili nějakou zášť vůči nám. Naopak většinou, když jedeme s někým na schůzku, tak jsou pracovní věci vyřešený za pět minut a po zbytek schůzky se ptají, jak jsme se sem dostali a tak. Když jim převyprávíme náš příběh, dostává se nám velkýho obdivu a často nás titulují jako „nice people“. Pro nás je to vždycky hrozně příjemný a cítíme se tady opravdu dobře, necítíme se tady nijak navíc. Prostě jako doma. 🙂
Ovšem to všechno má jedno velký ALE!! Myslím si, že tady je úplně jedno, jestli jste Čech, Ital nebo Vietnamec. Jde o to, jak se ten člověk tady chová. Američani pokud vidí, že pracujete, žijete si svůj sen a nepodvádíte, tak vás přivítají s otevřenou náručí. Pokud uvidí, že zneužíváte sociální systém, sedíte na zadku, nadáváte, a děláte na lidi poděly, tak vám ty dveře zabouchnou přímo před nosem. Což je dost pochopitelný. Pokud žijete normální slušnej život, tak vás tady budou mít rádi. Ostatně berte v potaz, že mluvím za sebe a za život na Floridě…nevím, jak je to v ostatních státech USA.
Takže mě EXTRÉMNĚ rozčiluje, když slyším, jak tady někteří Češi fungují. Měla jsem tu „čest“ potkat se s pár Čechama, co žijí v USA. Opět se mi dostalo jen stěžování, že tady nejsou rohlíky, že mají hnusný pečivo, že je všechno sladký, že Američani jsou takoví a makoví a že když chce knedlík, tak si ho musí udělat. A co to je za zemi neomezených možností, když si musí péct chleba? No a ti Češi tady, no to je hrozný, jeden dá druhýmu práci, pak mu nezaplatí a všichni se tady pomlouvají, no hrůůůůza. Tak na tenhle výčet všech možných neštěstí byla moje otázka jednoduchá!! Šel jsi sem dobrovolně? No jo šel, ale….. A moje druhá otázka byla, tak proč se nevrátíš zpět do ČR? No protože tady je to lepší. V Česku je to takový a makový a lidi tam jsou hrozní a já nevím co všechno…. Mohla bych pokračovat do nekonečna.
Z tohoto důvodu se tady od Čechů bohužel izolujeme, rozhodně nehážu všechny do jednoho pytle!! Ale pár jsem jich tu už poznala, a když to nebylo vychloubání, tak to byl nářek. Sakra, když se přece DOBROVOLNĚ odstěhuju do jiné země, přece to pro mě znamená respektovat danou kulturu a pravidla té země!!! Pokud mi tady něco chybí, tak hledám, informuji se atd.
Vrací se mi to, co dávám!!
Pak se všichni hrozně diví, jak s nima ostatní jednají. Vrací se mi to, co dávám!! Když tady Poláci dělají na lidi podvody a šmelí, co se dá, tak jak se můžou potom divit, že je někde nechtějí?? Nejhorší je to, že tihle lidi dělají špatnou pověst i těm, co přijedou, chtějí tady něco budovat a naplno žít. A fakt, že se chci přestěhovat do jiné země dobrovolně a pak nadávám, že tam není to nebo ono, to už nechápu vůbec. Přijde mi, že se ze světa vytrácí pokora. Tohle slovo spoustě lidem nic neříká, ale je to bohužel špatně.
Tohle se podle mě týká i problematiky s přistěhovalectvím v Evropě. Tohle téma tady rozhodně nechci nijak do podrobna rozebírat a už vůbec ne analyzovat. Zvlášť, když mám informace pouze z médií. Myslím, že o tom by mohl psát někdo, kdo se s touto problematikou setkal osobně. Ale pořád si stojím za tím, že by člověk měl respektovat kulturu a zákony země, ve které se rozhodl žít. A ne ještě rozhazovat rukama, ale u nás je to tak nebo onak. Tohle se mi prostě nelíbí.
Proto respektujme kulturu země, ve které žijeme! Najděme v sobě pokoru a buďme si vědomi toho, že se nám vrací to, co do světa vysíláme!
Jsem ráda, že i přes nechvalnou pověst Česka jsme tady vítaní a cítíme se tady dobře. Ono taky je důležitý říct, že rodilýho Američana potkáte zřídka kdy. Všechno je to tady náplava z Evropy a vůbec dalších koutů světa, která tady třeba žije už pár generací. A Američani si toho jsou plně vědomi.
Proto respektujme kulturu země, ve které žijeme! Najděme v sobě pokoru a buďme si vědomi toho, že se nám vrací to, co do světa vysíláme!
Mějte krásný den
Vaše Terka ????????
COMMENTS