Konečně máme své „doma“

Po těch všech útrapách co nás doprovázely s hledáním střechy nad hlavou, jsem už dost propadala panice. Balů svoje pocity najevo moc nedává, ale protože ho znám jako svý boty, věděla jsem, že už je taky dost nervózní. Přirozeně stoupalo i napětí mezi námi. Když jsme si četli ty hrozný hodnocení, tak jsme se na sebe jen podívali a jeli rovnou ještě ten den mrknout na apartmán, který jsme už viděli předtím, ale nijak zvlášť nás neoslovil. Jenže bohužel jsme neměli moc na výběr, takže nám stejně nic jiného nezbývalo.

---

[the_ad_group id=“57″]

---

Musím říct, že jsme si docela sedli s tím majitelem, který se v rámci rozhovoru s námi jen tak zmínil, že bude volný apartmán po jeho tetě, která se stěhuje do nového domu. Když nám apartmán ukázal, nebylo vůbec o čem rozhodovat. Apartmán byl v perfektním stavu, čistý a hlavně v plné výbavě, takže myčka a naše vysněná obří americká lednička. 😀 Hned jsme to podepsali, ale nastěhovat jsme se mohli asi až za týden, prostě snad dva dny před Vánoci.

Museli jsme koupit veškeré základní vybavení od hrnců, přes nábytek až po příbory. Je neuvěřitelný kolik věcí člověk doma má a vnímá je jako samozřejmost. 🙂

Neotáleli jsme ani minutu a začali nakupovat veškeré vybavení do bytu, abychom se mohli nějak zabydlet a strávit Vánoce jako lidi. Já nakupování miluju, ale tohle mě už fakt nebavilo, každej den objíždět obchody, no to bylo k zešílení, navíc před Vánoci, tudíž nákupní horečka kam se podíváš.
V pokoji na motelu jsme měli už jen uličku k posteli a do koupelny, jinak všude byly krámy. Museli jsme koupit veškeré základní vybavení od hrnců, přes nábytek až po příbory. Je neuvěřitelný kolik věcí člověk doma má a vnímá je jako samozřejmost. 🙂

Strávili jsme Vánoce už ve svém, což pro nás byl ten největší dárek a hlavně asi kilometr od moře!!!! Co víc si přát!!!

Co jsme se nastěhovali, tak ty dva dny jsme se nezastavili ani v noci. Balů montoval nábytek, já zaklízela. Do toho ještě udělat salát, protože Vánoce bez salátu a řízku pro nás prostě nejsou Vánoce! A já jakožto milovník cukroví jsem ještě musela upéct alespoň jednu várku rohlíčků a lineckýho.
Ale zvládli jsme to, sice jsme pak asi týden nic nedělali, protože jsme měli úplně odvařený záda a ťapičky, ale tím, že tu nemáme žádnou rodinku a přátele, tak jsme si tu válečku mohli dovolit a že jsme si ji užili!!

Nicméně strávili jsme Vánoce už ve svém, což pro nás byl ten největší dárek a hlavně asi kilometr od moře!!!! Co víc si přát!!! Takže jsme po dlouhé cestě nakonec doběhli do cíle a jsme spokojení jak želvy!

Přeji vám krásný den!!! ????????????