Měla jsem rande!
Určitě to zná spousta z vás. Jste s partnerem nebo manželem už nějakou řádku let a spousta věcí tak nějak zevšední. I když trávíte společně každej den, žijete spolu, máte spolu děti, tak stejně máte pocit, jakoby jste žili jen vedle sebe.
[the_ad_group id=“57″]
Často to tak bývá i v případě, když přijdou děti. Vše se točí jen kolem nich a z manželů nebo partnerů se stávají pouze vychovatelé. A tak má člověk takovou chuť si zarandit nebo prožít nějakej hezkej večer, kterej se nebude týkat práce, fotbalu nebo dětí.
My máme s Balůem opravdu jedinečný vztah. Ještě zvlášť v dnešní době. Jsme spolu 5 let a osm měsíců a do této chvíle jsme spolu trávili každej den a každou noc. Nebyli jsme od sebe dýl jak půl dne a odloučeně jsme za tu dobu strávili pouze jednu noc. Jenže tím, že tady začínáme od úplné nuly, tak jsme dost vytížení. I když jsme spolu celej den doma, tak sedíme u počítačů a jdeme spát naprosto vyšťavení. Ani jsme vlastně ještě pořádně nezažili stereotyp. Takže tohle moc neznám a už jsem z toho byla taková otrávená. Měla jsem pocit, že i když jsme spolu, tak jsme vlastně bez sebe.
Měla jsem pocit, že i když jsme spolu, tak jsme vlastně bez sebe.
A tohle mě teda fakt už přestalo bavit. Měla jsem takovou chuť si zarandit, být pro toho druhýho takovou tou opečovávanou perličkou. Chtěla jsem mít kolem sebe takovou tu měkkou zamilovanou vatičku. A ne jen, co budeme vařit, anebo můžeš mi zkontrolovat tenhle dokument? Tak jsem si řekla dost! Půjdu prostě na rande!!
A udělala jsem dobře. Prožila jsem nádhernej den, kdy jsem byla ta princezna, které je splněno všechno, co jí je na očích vidět. 😀 No ruku na srdce dámy, všechny po tom občas toužíme, samozřejmě čeho je moc, toho je příliš, ale občasný rozmazlování si naše křehký dušičky zaslouží. 😀 Asi vás zajímá, kdo byl ten „pan Božský“, který mi tohle dopřál. No samozřejmě, že můj Balů!!!!! Kdo jinej by mi poskytl tu nejlepší vatičku na světě, svůj medvědí úsměv a ochranný křídlo!
Kdo jinej by mi poskytl tu nejlepší vatičku na světě, svůj medvědí úsměv a ochranný křídlo!
My to máme totiž asi naopak než všichni ostatní. Často slýchávám, že si ženský potřebují od svýho chlapa odpočinout a stejně to je i u chlapů. Nebo ponorka, když jsou lidi pořád spolu. My to máme naopak. Nám to moc neklape, když jsme od sebe. Když se toho třeba v týdnu hodně naskytne, Balů má nějaký schůzky, já musím tvrdnout u počítače nebo když jsem dřív musela chodit do školy a doma jsme se jen minuli, když Balů musel za svým zákazníkem. Tohle u nás nikdy nedělalo dobrotu, ale my jsme přišli na zázračnej lék. 😀
Vždycky jsme si udělali rande nebo jsme jeli na „stmelovací výlet“. Bez mobilů, počítačů a všeho. Prostě jen my dva. Jeli jsme třeba na jižní Moravu na jednu noc. Nebo jsme si zašli na véču, a když se nám nikam nechtělo, tak jsme si udělali nějakou dobrotu doma a hráli jsme třeba karty.
A světe div se, vždycky to zabralo. Proto si myslím, že i vzhledem ke všem povinnostem, dětem apod. by pár měl myslet i na sebe. Počátkem nějakýho soužití, svazku, dětí jste byli vždycky jen vy dva, jako pár, když to nebude fungovat mezi partnery, nemůže potom fungovat ani to ostatní.
Takže jsme si udělali výlet do St. Augustine. Pejsky jsme nechali doma, tudíž jsme to byli opravdu jen my dva. Zašli jsme si na výbornej obídek, pak jsme zajeli na pláž, kde jsme jen seděli přitulení a koukali na moře. Prošli jsme si St. Augustine, protože tohle městečko je kouzelný samo o sobě, natož když bylo vánočně nazdobený, takže to byla opravdu taková pohádka. Vzpomínali jsme na naše začátky a fest jsme se nasmáli. Když jsme dojeli domů, tak jsme si dali dobrou véču a pustili si film.
Byla jsem za podmaněnou puťku, kterou žárlivej chlap nechce pustit pařit a ona ho jen poslouchá.
[the_ad_group id=“57″]
Já tohle opravdu považuju za hrozně důležitý. Takhle nám to prostě funguje. Spousta lidí, co nás nezná, nás má za podivíny, kteří se izolují od světa. Byla jsem za podmaněnou puťku, kterou žárlivej chlap nechce pustit pařit a ona ho jen poslouchá. Nikdo nechtěl pochopit, že to bylo z mé hlavy a že raději strávím večer se svým Balůem než na diskotéce. Tolikrát jsem už slyšela: „No ale to taky není dobrý, když jste pořád spolu, to nebude dělat dobrotu.“ A co máme teda jako dělat?? Měli bychom být pravidelně od sebe, i když to tak nechceme? Jen aby to bylo správně?
Když jsem šla posedět s holkama, tak jsem si celej večer stejně vypisovala s Balůem. 😀 Máme to prostě takhle. Jsme divní, protože to máme jinak nastavený? Protože se navzájem nepodvádíme? Protože nehodlám každej den slepičit s kamarádkama a řídit se jejich úžasnýma radama? Protože Balů nevysedává každej den v hospodě a nevykládá, jak už ho doma sere jeho stará? Protože si navzájem nelžeme a všechno si říkáme? Protože si nenadáváme sprostě a chováme k sobě úctu?
Miluju náš divnej vztah a jsem zastáncem toho, že by měl pár o svůj vztah pečovat. 🙂 Balů je pro mě nejlepší přítel, partner, rodič prostě všechno. Máme rodinu, přátele, ale pro sebe znamenáme absolutně nejvíc. Myslím si, že jsme si vybudovali krásnej základ, abychom se v budoucnu mohli rozrůst a mít tak rodinu, kde je ta opravdová láska. A tohle si hodlám bránit zuby nehty. Fakt je to tolik divný?? 😀
Mějte se rádi! ????
Vaše Terka ????????????
COMMENTS